Back Фанон, Франц Abkhazian Frantz Fanon Afrikaans فرانتس فانون Arabic فرانز فانون ARZ Frantz Fanon AST Франц Фанон Bulgarian ফ্রঁৎস ফানোঁ Bengali/Bangla Frantz Fanon Catalan فرانتس فێنوو CKB Frantz Fanon Welsh
| Frantz Fanon | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. července 1925 Fort-de-France |
| Úmrtí | 6. prosince 1961 (ve věku 36 let) Bethesda |
| Příčina úmrtí | leukemie |
| Místo pohřbení | Aïn Kerma |
| Povolání | spisovatel, filozof, psychiatr, esejista, sociolog a politik |
| Alma mater | Lyonská univerzita Univerzita Jeana Moulina Lyon III |
| Témata | Psychiatrie, postkolonialismus, poststrukturalismus, filozofie |
| Významná díla | Psanci této země L'An V de la révolution algérienne Černá kůže, bílé masky |
| Manžel(ka) | Josie Fanon |
| Děti | Mireille Fanon-Mendès-France |
| Vlivy | Karel Marx, Vladimir Lenin, Lev Trockij, Mao Ce-tung, Ho Či Min, négritude, Sigmund Freud, Jean-Paul Sartre, Aimé Césaire, Maurice Merleau-Ponty, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Jacques Lacan |
| Vliv na | Afropesimismus, Hortense Spillers, Edward Said, Ngũgĩ wa Thiong'o, Alí Šarí'atí, Steve Biko, Malcolm X, Che Guevara, Paul Freire, Huey P. Newton, Bobby Seale, Lewis Gordon, Gilles Deleuze, Félix Guattari |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Frantz Omar Fanon (20. července 1925 Fort-de-France, Martinik, Francouzské Antily – 6. prosince 1961 Bethesda, Maryland, USA) byl martinický politický myslitel, psychiatr a marxista. Proslavil se zejména svými texty Černá kůže, bílé masky (1952) a Psanci této země (1961), v nichž shrnul důsledky kolonialismu a rasismu na mentalitu lidí. Zabýval se psychopatologickými dopady kolonialismu a lidskými, sociálními a kulturními dopady dekolonizace. Jeho práce se staly vlivnými v oblasti postkoloniálních studií, kritické teorie a marxismu.[1] Jeho názory významně ovlivnily protikoloniální hnutí v polovině 20. století, především v Africe – Fanon sám byl panafrikanista.
Jako lékař a psychiatr Fanon podporoval Alžírsko ve válce za nezávislost na Francii a byl členem Alžírské fronty národního osvobození. Fanon je označován za „nejvlivnějšího antikoloniálního myslitele své doby.“[2] Fanonův život a dílo již více než pět desetiletí inspirují národně osvobozenecká hnutí a další hnutí za svobodu v Palestině, na Srí Lance, v Jižní Africe a ve Spojených státech.[3][4][5] Formuloval model komunitní psychologie, protože věřil, že mnoho pacientů s duševním onemocněním by se cítilo lépe, kdyby byli integrováni do svých rodin a komunit, namísto toho, aby byli léčeni v ústavní péči. Během svého působení v Saint-Alban-sur-Limagnole pod vedením Francoise Tosquellese a Jeana Ouryho pomohl založit obor institucionální psychoterapie.
Fanon ve svých pracích zdůrazňuje význam jazyka a diskurzu. Díky tomu mají interdisciplinární povahu, přesahují oblasti psychiatrie, politiky, sociologie, antropologie, lingvistiky a literatury.
- ↑ Biography of Frantz Fanon. Encyclopedia of World Biography [online]. [cit. 2023-4-5]. Dostupné online.
- ↑ JANSEN, Jan C.; OSTERHAMMEL, Jürgen. Decolonization: A Short History. Princeton: Princeton University Press, 2017. 165 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4008-8488-9.
- ↑ CHERKI, Alice. Frantz Fanon: Portrait. Paříž: Seuil, 2000.
- ↑ MACEY, David. Frantz Fanon: A Biography. New York: Picador Press, 2000.
- ↑ GIBSON, Nigel. Fanonian Practices in South Africa. Pietermaritzburg: University of KwaZulu-Natal Press, 2011.